Jednou budem stejně všichni mrtví. / Umělec se nemá kritizovat, ale chápat.

Hele, pohřebák část.1

23. ledna 2010 v 18:45 | DimmuCZ |  Hele, pohřebák
-Známky bídné, vysvědčení bude taky bídné… Nejlepší kamarádi ze školy Květoslav a Jan, se spolu už dlouhou dobu potloukali mezi dealery a feťáky. Setkali se před školou na rohu a zapálili si jointy.-
"Co vy dneska?"
"Ty vole, píšem asi ze tří věcí…"
"A umíš?"
"Hovno!"
"My taky asi píšem."
"Asi?! Ty vole, dyť bude třičtvrtěletí! Ty se můžou posrat, aby nás přetrhli!"
"Já bych to bodnul, co řikáš?"
"A co doma? Už jsme to bodli kolikrát… Dneska bychom měli…"
"No jo. Fotr mě zabije…"
-Jan na hodině zeměpisu.-
"Pojď k tabuli, Janku. Tak… Co víš o urbanizaci, aglomeraci, korporaci?"
"Pane učitel, já se moc neučil…"
"Tak to zkusíme dát nějak dohromady… Co to asi tak může být urbanizace?"
"Něco zurabinizovanýho…"
"A to je co?"
"…"
"Urbanizace je proces stěhování lidí do měst. Můžeš mi říct, co je to aglomerace? Souvisí to s urbanizací…"
"… To je, když se stěhujou zpátky?"
"Nehádej! Zkus trochu zapřemýšlet… Co jsme si o tom říkali?"
"Že se aglomerujou… A pak jsou z toho aglomerace…"
"Mám město. Vedle něj je další město… A ty města spolu budou asi nějak komunikovat…"
"To je… pošta…"
"Ne, Janku, přemýšlej. Mám města, která spolu nějak obchodně jednají, lidé mezi nimi jezdí za prací…"
"Aglomerace je stěhování lidí mezi městy… Za prací…"
"…A co ta korporace?"
"To je… když spolu ta města přestanou jednat…"
"Tak dobře… Záchranná otázka… Jak vidím, tak z tebe nic nedostanu… Kde vychází sluníčko?"
"… Na západě?"
"Za pět… Sedounut. Tak, kdo by mi tak mohl zpravit náladu?..."
-Zvonění.-
"Tak s vámi jsem skončil, drobátka moje. Teď jdu do 1.A. Snad mi tam tu náladu zlepší…Chybí mi známky u… Květoslava… Učil se tak dobře, jako ty?"
"No… o moc žářnější výkon nečekejte…"
"Takže jste se asi učili spolu co?"
"Dalo by se říct…"
"A kuřte z okna, aby to z vás tolik netáhlo. Mě to vždycky porazí… Tak… Za pět."
"Děkuju…"
"…Za váš čas… To známe."
-Sedne si zdrceně do lavice a napíše Květákovi, aby se na to stačil připravit. Zprávu si hned přečte.-
"Do prdele! Hanko, prosim, prosim, pujč mi sešit!"
"Co že tak náhle?"
"Musim se učit…"
"Ne… To je poprvý!"
"Prosim, nezdržuj…"
-Do učení se zabere a ani si nevšimne, že učitel už přišel a spolužáci ho zdraví.-
"A vida… Květoslav se nám učí… Tak si ho vezmeme k tabuli."
-Kamarád do něj drcne.-
"Hele, máš tam jít!"
-Zvedne se tedy a dojde tam jak na popravu. Po vyčerpávajícím vysvětlování toho, že urbanizace je vystěhovávání romů, kteří neplatí, z měst a aglomerace je výstavba ghett, ho učitel poslal sednout se čtyřkou za snahu. Hanka mu vytrhla svůj sešit a zděšeně jím začala listovat. Po vyučování se zase sešli na rohu.-
"Tak, vole, začni…"
"Já mam za čtyři ze zemáku, za pět z matiky a pozor… za tři z češtiny!"
"Ty jo… Mam za čtyry z matiky a za pět ze zemáku… Občas si řikam, že to nemá smyls, víš co, to učení. Rodiče nás akorát mlátí. Ale my máme hold vyhulený mozky… Nedá se to naučit…"
"A co s tim chceš jako dělat? Zdrhnout?"
"Nesměj se! Myslim to vážně…"
"Tak to jako počkej, vole! To je fakt blbej vtip!"
"Ne… Já bych to fakt zapíchnul a šel na ulici. No hele, fotr matku mlátí … U nás doma to nemá cenu!"
"Já taky neříkam. … fotr vožralej, matka vožralá… Ale tohle…"
"Já vim, že je to hustý, ale takovej je i život… Hustej…"
"Hele já fakt nevim. Víš, že já s tebou jdu do všeho, ale tohle je prostě moc hustý…"
"Tak si buď doma… Já si zdrhnu sám…"
"No to já tě v tom zase nenecham! My jsme spolu už od školky! Kdyby tvuj…"
"Jen to dořekni… Od tý doby, co jsem bez táty, ten náhradní mámu akorát mlátí. Je to na hovno. Já bych fakt zdrhnul…"
"… Já… jdu do toho s tebou…"
"Fakt?"
"No, hele, já do toho pudu, jestli ty jo… Prostě jsme tým…"
"Ty vole… Kdybych byl teplej, tak ti dam pusu!"
"Nepřeháněj…"
"Ale fakt! Tohle je zlom v našich životech! Sami. Odkázáni na sebe. V džungli města!"
"Ty to nějak prožíváš… Až se tě bojim… A kdy začnem?"
"No… nemusíme se vrátit domu."
"Už dneska?!"
"Hned teď!"
"Koliks toho vyhulil?!"
"Ne… fakt! Pojď! Jdem se někam flákat! Vyspíme se pod mostem, nebo v kanále…"
"Dobrý, dobrý… Nech mi něco, taky jako překvapení…"
-Dlouho se potulovali po městě. Až se setmělo. Zašlápli jointy a Květák se svého průvodce pesimisticky zeptal.-
"Tak co? Kam teď?"
"Je tady ta stavební firma… Můžem si tam zalízt do trubek…"
"Do těch velkejch? Jako Smolikovi?"
"No. Přesně tak."
"Tak to bude dobrodrůžo…"
-Zašli tedy k pozemku firmy a přelezli tam plot. Zalezli si do trubek a chvíli přemítali a smáli se tomu.-
"Hele, víš, že na to začínam mít kladnej názor?"
"Kecáš?!"
"Fakt. Začíná mě to bavit… Konečně si přídu jako chlap!"
"Ty seš vůl!"
"Doma už určitě serou strachy!"
"To jo! Matka už mi určitě stokrát volala!"
"Synáčci se jim prostě nevrátěj!"
"Přesně!"
-Potom usnuli a když se ráno probudili, zjistili, že jim všechny věci ukradli bezdomovci.-
"Ty seš taky vůl! To tě to jako nemohlo napadnout?!"
"Vždyť tady nikdo nebyl!"
"To mě nezajímá! Chci svuj mobil! A prachy a trávu!"
"Hele, já to nemam taky, jasný?!"
"Že jsem s tebou šel! Já si někdy přídu jako tvoje starší sestra!"
"Ježiš, seru na tebe! Jdu někde sehnat něco k jídlu!"
"A to to chceš ukrást?"
"Třeba…"
"Hele, vy fakani! Zmizte odtamtud!"
-Vyřítil se hlídač skladu a začal na ně řvát. Plot přelezli včas, než na ně stačil pustit psy. Šli po kraji silnice, než se dostali blíž k městu. Tam se Janek zastavil u benzínky, protože cosi zkřížilo jeho pohled.-
"Hele, pohřebák."
"A co já s tim?"
"Vykradem to, ne?"
"A co chceš dělat s mrtvolou?"
"Ale hovno mrtvolu, já chci ztopit rakev!"
"A to jim řekneš co? Hele, mam dobrou rakev! Fajnový zboží! Vykopal jsem někoho na hřbitově!"
"Ale to neřeknu!"
"A co chceš říct?! Ztopil jsem to v pohřebáku?"
"Ty seš kretén, ty vole! Ale co to fakt zkusit…"
"Ty vole, neblbni!"
"A ty nezdržuj! Musim to stihnout, než se vrátí!"
"A co s tou rakví chceš dělat?!"
"A nepromyslíme to, až ji budem mít?"
"A to chceš vyčorovat jak?! To bude těžký, jako prase!"
"A ty snad máš prachy? Nebo něco, co bys někde prodal?"
"No nemam, ale proto nebudu topit rakev! Kdyby to byli třeba houpací křesla…"
"Ty seš taky idiot!"
"A co když v tý rakvi bude mrtvola? Co potom?"
"…Zahodit."
"Tak dobře… Dobře… Rekapitulace… Ukradneš rakev. Je v ní mrtvola. Ty ji prostě vyklopíš a rakev si necháš…"
"Jo…"
"A co když tě někdo uvidí?"
"Vyklopim ji nenápadně…"
"Na silnici leží mrtvola… Hm… kde se tady asi vzala…"
"Bouračka?"
"Ta mrtvola je svátečně oblečená a nalíčená…"
"Vypadla z pohřebáku… Když ji vezli."
"A někdo ztopil rakev…"
"No jasně!"
"A nechceš ztopit rovnou i to kvádro, co?"
"To je taky dobrej nápad."
"Rekapitulace… Na silnici leží nahá mrtvola… Kde se tam vzala?"
"Vyklopil ji pohřebák s mrazákem…"
"Tak tenhle argument nemá chybu… Ale musim tě zklamat… Ty obleky, co jim dávaj, sou jen takový ty nandavací zepředu. To chceš ztopit jak? A co jim k tomu řekneš?"
"Že jsem to zdědil? Někdo z příbuznejch vlastnil pohřební službu a když umřel, já dostal tohle…"
"Rakev a rádoby oblek…"
"Hm… Jo?"
"A když bude ta mrtvola už shnilá? Nebo ohořelá, třeba?"
"To by jí snad nedávali kvádro, ne? Kvádro se dává těm, který to tělo chtěj nechat vystavovat!"
"Prosim tě, kdo ví, co je to za lidi! Třeba si prohlížej i shnilý mrtvoly!"
"A o co ti furt jde?! Mrtvolu ztopit nemůžu!"
"A to ji tady máš nechat válet?!"
"Ne!! Vezmu ji s sebou a budu všem řikat, tohle je muj kámoš Roj! Má dobrej kostým, že jo?!"
"Ty seš debil!"
"Já chci tu rakev!"
"A co s ní budeš dělat?! Na rakev potřebuješ alespoň čtyry chlapy!! A někdo by měl hlídat!"
"Ježiš, ty vole, nekurvi to furt! Já už byl v naději, že si koupim alespoň jointa!!"
"Za rakev?!"
"Seru na tebe! Jdu to zkusit!"
"Ty vole, kam jdeš! Stuj! To je idiot… Vrať se! Dělej!"
"Nevrátim!"
"Jdi se vycpat!"
"Nic nedostaneš, jesti se mi to povede!"
"Nepovede se ti to!"
-Klika šla snadno otevřít. Nebylo zamčeno. Otevřel a vstoupil dovnitř. Okamžitě na něj dolehla ta atmosféra smrti. Ztuhnul a zůstal civět. Vážně tam byla rakev.-
"Hele! Co tam děláš!!"
"Zdrhej!!"
-Popadnul alespoň věnec a zdrhal. Řidič je nepronásledoval. Utekli a sedli si na bezpečném místě. Pozvednul věnec, aby si ho prohlédnul.-
"Ty vole… ty vole… ty seš prostě vůl, ty vole!! Věnec! Co chceš dělat s věncem?!!"
"Lepší než rakev! Je lehčí!"
"To máme ještě menší šanci prodat, než tu rakev!!"
"Třeba si to někdo koupí…"
"A co řekneš policajtum, až tě uviděj?!"
"Určitě něco logičtějšího, než kdybych tam chodil s rakví!!"
"Tak počkej! Moment! To ty si chtěl tu rakev!"
"Ale… to je jedno! Zapomeň na to! Třeba to někdo koupí…"
"No jasně! Ňáká stará babka! 'Promiňte, babi, ale nechystáte se tak do dvou dnů umřít? Aby vám ty kytky nezvadly!'"
"Ježiš, a co s těma kytkama chceš dělat?!"
"Nechat je tady! Stejně to bude jen za pár šupů…"
"Tak pozor! Tyhle věnce jsou drahý jak prase, abys věděl! Ne sice, jako rakev…"
"Drž už hubu s tou rakví!"
"Ten věnec si necham!"
"Fajn!"
"Fajn!"
"Strč si ho třeba do prdele!"
"Je muj! Tak si ty prachy necham!"
"Fajn!"
"Fajn!! Furt lepší ten věnec! Lepší, než si strkat do prdele rakev!"
"To je vtipná představa… Hlavně, jestli je v ní ta mrtvola…"
"Ty seš vůl…"
"Zkus si to představit."
"…Buď už zticha!"
-Prkenně se zvedne a kus poodejde. Hodí si věnec přes rameno a vzdychne.-
"Kam to pudem prodávat?"
"Spíš, do nějaký vesnice…"
"Jako, že tam nejsou policajti?"
"Hlavně je tam víc důchodců."
"Tak jdem?"
"Asi jo…"
-Vyrazí a do hodiny dojdou do malé vísky. Znaveně tam chodí a snaží se věnec prodat.-
"Dobrej, pani, nechcete věnec?"
"Ne…"
"Dobrej, mladá pani, nechcete věnec?"
"…"
"Dobrý muži, nekoupil by jste věnec?"
"Lituji, pohřeb byl včera…"
"Ty vole, já už nemůžu!"
-Zdrceně dosedne na zídku a opře si hlavu o ruce.-
"Já ti to řikal… A neopakuj, že jsme bez prachů!"
"Lepší výmluvu nemam."
-Na náměstíčko přijeli policajti. Zastavili a vystoupili. Chrčení ve vysílačkách znělo velice nepříjemně. Přistoupili ke klukům a jeden vážně spustil.-
"Heleďte, mládenci, kde jste sebrali ten věnec?"
-Nezačali ani utíkat. Měli toho dost. Akorát seděli a dívali se na policajta, jako by spadnul z nebe.-
"Já to myslel vážně. Odpovězte."
"Našli jsme ho."
"Fakt? A co ho takhle dát na stanici, co? Je to cizí majetek."
"To nás nenapadlo."
"Hele, odkud jste? Zavoláme k vám domů."
-Oba se na sebe podívali.-
"Tak, kde bydlíte? A telefony na rodiče."
"Nebydlíme nikde…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama