Jednou budem stejně všichni mrtví. / Umělec se nemá kritizovat, ale chápat.

Temné bratrstvo: prolog

2. března 2010 v 21:06 | DimmuCZ |  Temné bratrstvo
"Bodej, bodej, mé jehňátko. Jak úžasné to je, když dýka zajíždí do masa, z jehož ran ti ruce zalévá teplá krev. Bodej, nepřestávej. Když bodáš, každá zabitá buňka křičí. Křičí, protože to chceš. Bodej, prodírej se žilami a tepnami. Krev se z nich valí, jako voda z kanálu po dešti. Je jí tolik... Ale přesto se jí nemůžeš nabažit. Trhej vazy. Bodej, bodej, mé jehňátko. Pohleď na lesk kosti. Na její perleťový lesk. I ona, tak silná a důležitá, opora těla... i ona ti podlehne. Bodej, štípej ji. Teď... trhni! Jak jednoduché to je, rozpárat tělo. Pohleď. Tohle srdce kdys tlouklo. To ty jsi ho zastavil. To ty jsi rozhodl, jestli bude tlouct či ne. Párej, párej dál tělo mučedníka. Jeho krev tě zasvětila do našeho řádu. Bodej, bodej, mé jehňátko. Tvé dětské rouno, potřísněné... ne! Promočené krví položíš na oltář naší Matky a tím se zasvětíš. Budeš patřit mezi nás... jako bratr. Pohleď do útrob těla, které jsi zohavil. Ano, to ty jsi to udělal. Jak jednoduchý čin je nazýván hříchem. Je tak jednoduché podlehnout touze rozhodovat o životě. Ovládat utrpení toho, kdo byl hoden tvého činu. To ty jsi rozhodl, kdo podlehne tvé sadistické lásce. Dotkni se toho mrtvého srdce. Jeho krev je teď tvá. Všechna ta krev je jen tvá. Smoč v ní prsty a potři si oči. Tato krev tě zasvětila. Stala se pro tebe posvátnou krví. Ač drhnout se budeš, nikdy se z tvých očí a rukou nesmyje. Ano, jsi jeden z nás. A navždy už budeš! Vítej... bratře!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G-tek G-tek | E-mail | 16. ledna 2012 v 17:32 | Reagovat

Zajímavé vážně dost ... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama