Jednou budem stejně všichni mrtví. / Umělec se nemá kritizovat, ale chápat.

Trávník budiž dobyt!

8. května 2010 v 20:03 | DimmuCZ |  Z reálného světa
..Přehnaně suběktivně zabarvená povídka, inspirovaná hlavně dnešním venkovním děním XD
..Popisuje boj chrabrého zahrádkáře.

..Venku je hezky. Zahrádkáři vyjeli se sekačkami a skalpují trávníky.

..Chci říct, pralesu podobné útvary, místy dosahujícími délky vzrůstu až do výšky ramen dospělého muže. Tento muž potom se řvoucím strojem, jehož je strůjcem, překonává tuto část krajiny, kterou přijal za sobě vlastní tak, že stroj nadzdvihuje a znovu pokládá na koruny bodláčí, tyčícího se z jeho skvostného trávníku. Sekačka řve a strůjce se potí. Tráva ale zůstává netčena, jako by to byly železné pruty. Ano, je na tom hodně pravdy. Sekačka je jimi poškozena a ony se akorát ohnou pod její váhou. Když se čas od času podaří chrabrému zahrádkáři jeden trs trávy skolit, jeho úsměv, značící pocit "že je dobrej", je smyt, když zjistí, že byla sekačka travinou poškozena. Místo rozčilování se ale uklidní víc, než by bylo zdrávo a v tomto křesťanském klidu popadne nedaleko ležící klacek, aby mohl břity sekačky osvobodit ze spárů zlomyslných travin. Když se to zdaří a on si oddychne, převrátí sekačku zpět na kolečka a s budovatelským odhodláním se vrhne trávník opět zdolávat.
..Volí strategie. Ano. Kombinuje a vymýšlí, jako při šachách nebo curlingu. Má připravit nájezd na levé křídlo, či na pravé? Nebo trávník zákeřně přepadnout z jeho středu?
..Objíždí trávník zleva. Objíždí ho zprava. Krčí obočí a po jeho čele se kane kapka hořkého potu, překonávajíce brázdy ze zamyšlení. V ní se potom odráží paprsky slunce. "Ha! Göč! Mikloš Göč!" Ukáže do trávníku po chvíli přemýšlení. Je to tak! Je tam kámen! Tento skrytý pašerák zkázy, zvonivého řinčení břitů sekačky, které doprovází jejich zničení, se po vykouknutí z trávníku do něj zase snaží schovat. Ale zahrádkář neváhá! Hbitě vyskočí a vrhne se po kameni! Ten se ale bryskně skryje a on ho nemůže najít. "Kde seš, ty hajzle!" Vyslovuje svoje zamyšlení, když kámen energicky hledá. "Ha! Mám tě Göči!" zvolá vítězoslavně, když ho vyzdvihne na světlo a ukáže světu jeho provinilost. Odhodí ho za sebe, nedívaje sa, kam dopadne. Ví ale, že to pro něj bude tvrdý pád.
..Opět popadne držadlo sekačky. Pohladí ho a jemně stiskne startovní knoflík. Sekačka zarže a vzepne se na zadních kolečkách, jako neohrožený hřebec. Rozjede se ke svému cíli, až se zvíří prach. A jen, co doskočí do trávníku "Prásk!". Sekačka zděšeně zařechtá a bázlivě se na zadních vzdaluje od zdroje bolesti. Vrtule břitu opět mlkne. Zahrádkář vyskočí a kontroluje místo, odkud se sekačka odtáhla. "Göč! Je tu zase!" Kámen se zlomyslně odvalil zpět do trávníku, když se strůjce sekačky, jeho odhalitel, zrovna nedíval. Kámen je rychle dopaden a vyhoštěn do sousedovi zahrady. Není mu ani zamáváno na rozloučenou.
..Strůjce sekačky ji pohladí a zkontroluje její zranění. "Pokračujme v cestě!" zavelí a opět se rozjede.
..Po několika nájezdech v následující půl hodině Göče odhalí ještě několikrát. Ano, přemnožil se samoplozením. Zahrádkář si je jistý, že před týdnem v trávníku žádný kámen nebyl. Jeho boj s trávou se tedy ztíží ještě o zdolávání zákeřních kamenů, najatých trávníkem, jako posily proti strůjci sekačky. Chrabře je se sekačkou poráží a společně překonávají spousty úskalí, připravených rychle rostoucí okrasnou travinou.
..Mnoho trávy padne, až zahrádkář nad ní vítězně stane a zavelí "Trávník budiž dobyt!"
..Pak se svalí doma před televizí a je klid.

(Mikloš Göč je postava z Cimrmanovi Hospody na mýtince. Záludný pašerák zvonků Göč byl odhalen XD)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama