Jednou budem stejně všichni mrtví. / Umělec se nemá kritizovat, ale chápat.

Výpověď šílence

13. května 2010 v 16:50 | DimmuCZ |  Díla básnická a podobná
..Aneb - co dokáže nuda na praxi.
..Vážně. Nudila jsem se, tak jsem zkomopnovala báseň, která je od začátku do konce strašná kravina. A o to tam taky jde. Z pohledu toho blázna je to taky v pořádku. Proto vás za každou slokou ujišťuje, že to tam přece bylo nádherné : )


Kdysi v dalekých krajích, když jsme byli mladí,
kouzelní skřítci lidi k zemi přikovávali.
Upřeně sledují horizont, věří, že se žít naučí.
A slunce obleženo mraky, ty barevně svítící.

Tráva byla ale zelená a slunce svítilo.
A obklopeni přáteli jsme zpívali.
V té zemi v noci se děly zázraky.
Na věčné časy, ano, tak to bylo.

Kdysi, v zemích, kde ve zbraních jsou kulky z magnetů,
starostové líbají nohy kamenných obrů ochránců.
A zvony s křídly vyzváněly nad lesy hymnu.
A my se ve snech vraceli do minulých časů.

Tráva byla ale zelená a slunce svítilo.
A obklopeni přáteli jsme zpívali.
V té zemi v noci se děly zázraky.
Na věčné časy, ano, tak to bylo.

Tam, kde odlévali děti stopy svých předků,
dveře bez klik otevíraly se jen zasloužilým pánům.
Kde všechny cesty vedou jen k jižním břehům
a tam splétají se paruky z peří andělů.

Tráva byla ale zelená a slunce svítilo.
A obklopeni přáteli jsme zpívali.
V té zemi v noci se děly zázraky.
Na věčné časy, ano, tak to bylo.

Nakonci světa, kde domy ve tmě svítí,
kde v noci vzduch prokvétá zázračné kvítí,
předbíhali čas, aby zahnali snění
a potřásali si rukou s mocí ze záhrobí.

Tráva byla ale zelená a slunce svítilo.
A obklopeni přáteli jsme zpívali.
V té zemi v noci se děly zázraky
na věčné časy, ano, tak to bylo.

Daleko za horizonty, kde vše chutná sladce,
v útulných malých místnostech bez oken
zaháněli čas líbáním tmavých stěn
a všechny řeky tam tekly zpátky do kopce.

Tráva byla ale zelená a slunce svítilo.
A obklopeni přáteli jsme zpívali.
V té zemi v noci se děly zázraky.
Na věčné časy, ano, tak to bylo.

V zemi, kde žili šílení malíři a básníci
co pálili mosty, aby mohli vykreslit jejich obrazy,
kde šedobílí ptáci slunce po nebi tahali
a obří příšera všem ujídala životy.

Tráva byla ale zelená a slunce svítilo.
A obklopeni přáteli jsme zpívali.
V té zemi v noci se děly zázraky.
Na věčné časy, ano, tak to bylo.

Balleiy
(Foto NaPix -- Hmong Soul na Flickr.com)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama