Jednou budem stejně všichni mrtví. / Umělec se nemá kritizovat, ale chápat.

Moje jméno je Mrtvej kůň bez mozku

10. prosince 2010 v 17:06 | DimmuCZ |  Z reálného světa
..Popadla mě grafomaniakální nálada a odnesla to třída ze Dne zkázy. Za inspiraci mohou dva moji spolužáci a nový seriál, o němž mě informovala Yuki-chan XD

..Kryštof poskakoval po chodbě. Ruce skrčené, jako kuřecí křidélka, třepal dlaněmi a na celou školu řval: "JÁ!!! S písničkou jdu jako ptáček, tralalala, tralalala, tralalala la! TRALALÁ!!" přičemž "tralala" zpíval víc než falešně.
..Proti němu vyšla ze zatáčky zástupkyně a zatvářila se naštvaně. Kryštof kolem ní vyskákal jedno kolečko a při tom si zpíval dál: "Hej! Ptáčku vyteť na obláček!!"
Zakroutila hlavou a šla dál. "Nebudu se vyjadřovat…" mumlala si pro sebe.
..Jana odemknula skříňku a začala se svlékat.
Kolem ní proskákal Kryštof a za ním banda dvanáctiletých harantů.
Jen co si svlékla bundu usoudila, že si sundá i svetr. Jak se natáhla, někdo ji zaryl prsty do žeber.
"Heéj!!" vyjekla a práskla se svrškem o zem.
Milan už se skovával za rukama.
"Ty debile! Nesnášim tě!" mlátila ho a mířila na ramena a stehna.
Milan se smál. Když se uraženě otočila, plácnul ji přes zadek.
"Ta sedla!" poznamenal.

Znovu vyjekla a zamračila se.
"Co mi na to řekneš?"
"Kolikrát slova nevyjádří myšlenky."
"Jaký?"
"Neřeknu."
"Proč?"
"Nedá se to."
"Proč?"
"Nevim, jak to říct."
"To vymyslíš, seš chytrá holka."
Hned na to se zase ohnala a vrazila mu pěst do žeber. Ten akorát houknul bolestí.
"Nesnášim tě!" zakončila to.
Kolem zase proskákal Kryštof.
..Sedli si spolu. Dělají to poslední dobou docela často.
"Hele máš úkol?" zeptal se Milan.
"Udělej si ho sám."
"Já bych rád, ale nejde to, potřebuju tě k tomu." usmál se, když mu došlo, že se to dá převést i do nemravného smyslu.
"Já ti nebudu pořád dávat všechno opisovat!"
"A proč?"
"Nechci!"
"Jano, ale já dostanu pětku!"
"Nacpi si ji klidně do prdele! Já ti to opsat nedam!"
"Jani, dáš ten úkol opsat mě?" ozvala se Lucka.
"Jo." usmála se na ni Jana a ochotně začala hledat v sešitě.
Milan se zatvářil "ty vole, to neni možný, vidíš to?" směrem k Radimovi.
Ten akorát pokrčil rameny "no jo no".
"Hele, tady to máš, najdi si to."
"Tak jo." Odkývala to Lůca.
"Proč jsi to nenašla?" otázal se Milan.
"Prostě se mi to nechtělo hledat."
"Ale hledalas to nějak dlouho."
"Pán je nějak moc všímavej."
"Pán si myslí, že ten úkol nemáš."
"A proč si to pán, jako, myslí?"
"Protože jsi to nemohla najít."
"No a?"
"A úkol je vždycky logicky na konci sešitu. Nebo prostě tam, kde končí zápis."
"Ó, pán je nějak moc chytrej."
"Pán je rád, že si myslíš, že je chytrej, ale tohle pochopí i chcíplej kůň bez mozku."
Jana chytla výtlem: "Takže když tu rovnici přepočítáme, jak řiká Kryštof, vychází nám, že pán je mrtvej kůň bez mozku!"
"Jdi do háje s těma jeho rovnicema!"
Jana se ale tlemila dál.
Milan ji plácnul přes záda.
"Au! Ty seš blbej!" smála se a plácala mu po rukách.
"Jani, tady ten úkol fakt nemáš."
"Já to věděl! Já to věděl!" ukazoval na ni a podupával si.
"Debile."
Lucka jí sešit vrátila. Jen co ho dostala do ruky, Milana několikrát přetáhla.
..Z chodby se ozval řev: "Jsem pán světa!!"
Tři lidi okamžitě vyběhli ze třídy.
Na mezipatře stál Kryštof na bobech a kolem hlavy si omotával už čtvrtou šálu. Měl tam akorát malý otvor, aby viděl. Na boby si sednul a sjel po schodech dolů. Přitom řval. Zastavil se až o vánoční stromeček, vystavený v hale.
"Magore." Prošly kolem Natálka s Lůďou.
Kryštof si stoupnul. Vypadal, jako že přežil pád ze dvou kilemetrů, přičemž se pak ještě valil dalších pět dolů po strmé skále. Pak se narovnal a zařval: "Dokázal jsem to!! Jsem Vyvolený!! Jsem… dobrý den, pane, ňjeumí čjesky, ňje, ňje..." coval pomalu od stromečku a ukláněl se směrem k řediteli, který na něj zíral. Naneštěstí měl šňůru z bobů zamotanou kolem nohy a přerazil se. O zem sebou šlehnul naprosto učebnicově. Vyšla z něj nadávka v neurčitém jazyce.
"Peršovský." vzdychl ředitel, "jste inteligentní mladý muž…"
"Ňje… to ňení," zvedal se ze země, "ňjení ňjeňovský, ňjé..."
Ředitel mu jedným tahem strhl všechny šály z obličeje. Byl neuvěřitelně rozcuchaný, ale příjemně se usmál.
"Ještě, že jste ten stromeček neporazil." Pokýval hlavou a odcházel.
-zvonění-
Všichni vzali nohy na ramena a řítili se do tříd. Jenom Kryštof se zamířil upravit na záchody.
..Psal se test z matiky.
Jen co papíry dostali, začala Jana komentovat: "Hlavně se to musí podepsat. Ale i když seš ten mrtvej kůň bez mozku, tak bys to měl zvládnout sám. Mrtví koně bez mozku to většinou zvládaj sami. Ale podepiš se, kam chceš, ve jménu mrtvých koní bez mozku…"
"Ty krávo! Ty seš kráva!"
"Jak ses podepsal?" vytušila hned.
"Nijak…" zalhal a znova jí zaryl prsty mezi žebra.
"Ty debile!" plácla ho a odsunula se na absolutní kraj lavice, odkud na něj ještě několikrát zaútočila.
..Po deseti minutách: "Pst… Pst…"
Jana pořád nic.
"Pst!"
"..."
"PST!!"
"Neřvi na mě, krucinál!"
"Hele, kolik je ta pětka?"
"Em… 1125006480…"
"Ha ha, a teď vážně."
"Em… 5548820…"
"Janino!" štípnul ji zezadu do krku.
Ta vyjekla a přetáhla ho penálem, a kdyby se nebránil rukou, dostal by to do obličeje.
"Uškrtim tě na svym svetru!"
"Jo? To já ho dřív překoušu!"
"Jo jasný, jak křeček! Ham ham ham!"
"Ham ham ham!" kousal ji rukama, kam dosáhl.
"Nechte toho!" zařvala profesorka Bobková.
Oba na chvíli ztichli, ale pak se "kousali" dál, jako by si jí nevšimli.
"Necháte toho, nebo dostanete oba za 5!"
Otočili se dopředu a nad jejich hlavami téměř vysvitla svatozář.
..Učitelka se zadívala do svých sešitů. Hned na to zase uslyšela smích, jak se ti dva pro změnu zase štípali do zadků.
"A dost! Odevzdat a za dveře! Rušíte ostatní!"
Poslušně jí testy podali a zmizeli na chodbu.
..Bobková se uleveně zase zahleděla do sešitů na svém stole.
Z chodby se ale po pěti vteřinách opět ozývaly výbuchy smíchu.
Celá třída se tiše k veselí přidala.
..Naštvaná kantorka praštila do stolu a šla za nimi, aby je urovnala.
Jana ale začla řvát na hlas: "Vždycky jsem měla skříňku na tomhle místě!"
"Minulej rok jsi ji měla tady!"
"Neměla! Vždycky tady! Vedle tý velký!"
"Ale minulej rok jsi ji měla tady s tou… tou…"
"Touta se odstěhovala do Mongolska! Žije tam s tvym mozkem! Poslal mi pohled!"
"Mně nic neposlal… Jak se má?"
Jana se opřela o skříňku a držela se za břicho. Z toho neustálého tlemení ji bolela bránice.
"Ty seš fakt uplně blbej! Přiznej se, jak ses podepsal do toho testu!"
"A do prdele, já to zapomněl opravit!"
Jana se rozbrečela a v křečích se svalila na zem. Nemohla popadnout dech a mezi útržky vět bylo slyšet: "Ty!… ty… t… ty ses… Mrtvej… bez mozku!…"
..Matikářka otevřela dveře a tvářila se opravdu naštvaně. Jana na zemi v křečích a Milan nad ní s lehce vyděšeným výrazem. Učitelka zvedla papír, na němž bylo několik výpočtů a poněkud dlouhé jméno.
Jana vybuchla nanovo: "Já se…! Von to tam fakt napsal!"
"Zvedněte se z té země!" přikázala profesorka.
Jana měla rudý obličej a sotva stála. Milan se jí nabídl, že jí pomůže, aby sebou nešlehla znova. Jen co vkročili do třídy, začal ji šimrat.
"A dost! Vy sem! Vy tam! Slyšel jste mě Novici?!"
Jana seděla úplně vzadu v řadě u dveří a Milan naopak. Smích je pomalu přecházel. Během dvou minut ale zase začalo být veselo. Učitelka ale zachovala kamennou tvář a od sešitů nevzhlédla. Přerušilo ji až to, když před ní na stole přistál papírek. Podívala se před sebe a Milan jimi byl zasypaný. Byly po lavici i po zemi, měl je po oblečení, i ve vlasech.
"To je horší, než mít ve třídě Peršovskýho!" plácla rukou do stolu, "Jenže tomu, na rozdíl od vás, nemůžu napařit pětku!"
"Všechno jde, když se chce." Poznamenal Míla trochu drze.
"Ano, to jde," kývla na to profesorka, "zítra sem oba přijdete na sedmou a test si dopíšete!"
Někdo přeběhl po chodbě a řval při tom "Santa Claus žije!"
"Já učim v blázinci…" protřela si obličej a zvedla test se jménem Mrtvej kůň bez moz..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yuki-chan Yuki-chan | Web | 10. prosince 2010 v 17:30 | Reagovat

Bomba!!!!!!! Tlemila jsem se od začátku do konce a na konci jsem pod stolem XD XD XD!!!
On se fakt podepsal Mrtvej kůň bez mozku XDXDXDXD.... bolí mě bránice...
jinka, koho by zajímalo, o kterej novej seriál animovanej jde, tak je to Bezvadná dvojka, která běží každý pátek ve 21:15 na Animaxu a jsou dva díly za sebou!!!
Mrtvej kůň bez mozku.... on se tak fakt podespal.... :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

2 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 10. prosince 2010 v 17:51 | Reagovat

Lepší jak v televizi. Co je pointa příběhu jsem sice nezjistila, ale smála jsem se na zemi :-D ¨
Scéna s bobama na schodech mi až moc připomíná mě s kamarádkou poblíž mého baráku - sou tam schody plné sněhu a my jezdily nejen po nich, ale aj po dětské megaskluzavce. Myslím, že být jednou rolí v příběhu, tak je ze mě mrtvý Santa s bobama místo mozku :-D

3 Dimmu Dimmu | Web | 10. prosince 2010 v 18:08 | Reagovat

[2]:: V příběhu o pointu nejde :-D Ale účel - vytlemit čtenáře - se zřejmě daří :-D Děkuji za komentář :D

4 Lily Addams Lily Addams | Web | 11. prosince 2010 v 16:36 | Reagovat

:-D  :-D To se ti povedlo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama