Jednou budem stejně všichni mrtví. / Umělec se nemá kritizovat, ale chápat.

Než tvář odvrátí

6. února 2012 v 23:29 | DimmuCZ |  Nazařaditelná díla
..Inspirováno TES IV: Oblivionem.

..Něco trhalo závoj noci; jako mlha dopadal na chladnou zem. Zvířata přestávala bojovat o ovládnutí ticha. Ani vítr se neodvážil cáry mlhy posunovat. Čas nejspíše stál.
..Ozval se podivný cinkavý náraz. Jako kdyby někdo hodil svazek rolniček proti dřevěné stěně.
..Eno znaveně pohlédl z okna. Oči stále ještě sešité spánkem a krk ztuhlý tvrdostí stolu, na němž mu únava přikázala si ustlat. A nepříliš bystré oko však něco zahlédlo. Byl to černý ženský šat, ve vteřině mizící za branou a ona tak bledá, že musela být z kostí. Ještě něco. Strážný u brány se jakoby v křeči pomalu sesouval k zemi. Spíše něž sesouval, pomalu se převrátil a upadl.


.."Asi je opilí, či co…" zabručel Eno a protřel si oči, aby z nich vydrolil zbytky spánku.
..Strážný se ale nehýbal. Ležel na místě, kam upadl, ve stále stejné křeči, která ho skolila.
.."Je to pravda, nebo mě mé oči podvádějí?" zabručel si pro sebe a několik kroků ho přeneslo ke dveřím.
..Dřevěné lešení patra, ve kterém bydlel, zakřupalo, jako upovídaná sousedka. Stál tam a přemýšlel. Přemýšlel a pak najednou mu z mysli vyvstal zase ten krátký záblesk ženy, mizící za branou. Tak bledá… Tak tajemná… Kde asi je? Kam asi míří? Odkud přišla? Co se stalo? Ano, co se stalo? Proč tam leží v křeči…
..Zvědavost ho otočila ke schodišti a první noha se octla ve vzduchu.
..Ale co když to někdo hodí na něj? Nikdo přece neviděl to co on… A když tam bude stát, zlomyslný soused švihne rukou a zakřičí: "To on! Stráže!"
..Ale když už tady tak stál. Tak na očích… Rozhlížeje se kolem sebe usoudil, že už ho stejně někdo musel vidět.
..Svět byl najednou stále hlasitější. Vrzání schodů, křupání suché hlíny, praskání ohně, šum sovích křídel, tlukot srdce. Zrak se zabarvoval doruda, jak se k tělu blížil. Najednou už neexistovalo nic jiného. Jen ten strážný pořád ležel v té samé křeči. Dýchá?
.."Kdo to tam je?! Co se stalo?!"
..Narovnal se jako proutek. Stáří bylo to tam. Měl chuť vyskočit jako mladý zajíc a utíkat po střechách domů. Taková je chuť čiré paniky.
..Byl to další městský strážce. Nejspíše šel kolegu vystřídat. Teď ho ale tíží ty samé otázky. Co se stalo? Kdo to byl? Proč leží v křeči?
..Odstrčil starého Ena stranou a nahmatal pulz. Hned co se chudáka dotkl, řekl: "To je paralýza. Budeme asi muset počkat, až kouzlo vyprchá. Nebo… Vy tam!" otočil hlavou na Ena, "okamžitě běžte do Cechu mágů! Někdo to musí umět vyléčit!"
..Eno se už otočil, ale ještě se ani nerozběhl, když: "Nebo… Stát! Ani se nehněte! Kdoví, kdo to má na svědomí. Třeba Vy! Ale," podíval se na ztuhlého kolegu, "ne, do Cechu! Ale rychle!"
..Stařec se vyplašil a chvíli poskakoval na místě. Má běžet, nemá? Kudy je vlastně cech? Byl naprosto zmatený. Musel tím ve vojákovi nechtěně vzbudit podezření.
.."Haló! Mistři mágové! Haló!" bušil na už časem ohlodané dveře.
..Ve zdobeném okně, jehož motiv byl již tak omotán časem, že už nikdo nevěděl, co vlastně symbolizuje, se začaly mihotat plameny svíček.
.."No tak! Haló!"
.."Nekřič tak!" napomenul ho ospalý hrubý ženský hlas.
..Dveře se otevřely a on pohlédl do zubaté plazí tváře Argoniánky Seen-ey, mistryně cechu.
.."Bohové do tebe udeří bleskem, že rušíš náš odpočinek po tak těžkém dni!"
.."Madam Seen-ey, potřebujeme Vaši pomoc!"
.."Každý den je těžký, víš! A my se snažíme, aby se všem dařilo dobře. Aby zdraví neodvracelo tvář, aby ze života neodcházela chuť dýchat!"
.."Seen-ey, prosím Vás!" panikařil Eno. Lapal po dechu, jak se snažil během jejího vyprávění začít kloudnou větu.
.."Pomoc chce každý! Pomůžu ráda, když to nebude získání peněz, nebo vražda. Nebo vražda kvůli penězům."
.."U brány leží strážce!"
.."No že to neřekneš hned!" zasyčela trochu udiveně, z police sundala roucho a přehodila si ho přes ramena.
..Voják už stál a nasupeně propaloval hustou mlhu kolem sebe. Uvažoval, zda se ten stařec vrátí. Když ale uslyšel nekonečné vyprávění Seen-ey o těžké úloze mágů, spadl mu kámen ze srdce.
..Ta se najednou zastavila a zmlkla. Ve tmě a mlze vidí Argoniánci o něco lépe něž lidé. Eno z místa po jejím boku tělo ještě pořádně neviděl, proto nechápal. Seen-ey najednou zasyčela a naštvaně dupla: "To je paralýza! Já vyléčím všechno, jen ne paralýzu! Šla jsem sem naprosto zbytečně! Bezúčelně! Musím zpátky a vzbudit Gredolfa!"
.."My ale věděli, že je paralyzovaný…" špitnul Eno tichounce. Prozradila to jen pára, co mu šla od úst.
.."A to jste mi to jako nemohl říct?! Trmácím se sem naprosto zbytečně!"
..Eno neměl odvahu rozzuřené Argoniánce odporovat. Proto raději mlčel. Nejsem Ork nebo Dunmer, abych se tu s ní začal hádat, myslel si a plaše odcouvnul.
..Seen-ey se otočila a ráznými kroky se vracela zpátky. Cestou velmi nadávala, že si slušní mágové mohou nohy uchodit, aby udělali těm nechápajícím amatérům radost. A že na své dobré srdce jednou doplatí, protože všichni její krajané nejsou tak hodní, jako je ona.
..Její hlas pomalu slábl, až se na pár vteřin úplně ztratil. Ticho ale netrvalo příliš dlouho. Na okna nestačila ani dosednout první vrstva rosy, když začal hlas zase rozřezávat noc, jako když se vztekle ohání orkskou sekerou. Teď už ale nezněla jenom naštvaně. Nadávky se změnily v narážky, které měly dokazovat, že jí bylo vlastně ublíženo. Gredolf šel vedle ní, a jak se stále víc blížili, bylo stále zřejmější, že je na její výlevy nálad přizpůsobený. Ani se neohlédl za její naštvaně mávající zelenou rukou, ani se nepodíval do obličeje, v němž se snažila vypodobit výraz nejvyšší ukřivděnosti. Stále akorát souhlasně mručel, kdykoli zvýšila hlas, nebo jím klesla.
..Gredolf došel až k zasaženému strážci. Za stálého souhlasného mručení zkontroloval pár věcí a otevřel svou oblíbenou brašnu. Ta už byla ohlodána rozličnými škůdci, ohmataná a pomuchlaná do tvaru, které jen stěží připomínal oválný kožený vak. Seen-ey náhle zmlkla. Vzdychla a zahalila se do hábitu. Gredolf vyndal jakousi světle modrou lahvičku a kapku jejího obsahu si nalil na dlaň. Soustředěně ruce promnul a dotkl se chudáka strážného na čele a na krku.
..Ten zalapal po dechu a rozvinul se jako svitek papíru. Uvolnil se, ale hned na to se zase trochu přikrčil. Svaly musel mít ztuhlé, ačkoli to byla jen chvíle.
..Gredolf lahvičku pečlivě zašpuntoval a uložil ji zpět do vaku. Stoupl si a přehodil si ho přes rameno. Seen-ey kmitla rudýma očima po strážci a Enovi. Ti jen stáli a nehnutě zírali. Strážce na kolegu, Eno na ni. Gredolf si povzdechl, jako by vykonal opravdu těžkou práci a otočil se k návratu do Cechu. V tu chvíli opět otevřela Seen-ey tlamu a mluvila a mluvila. Mě by za jedinou hodinu vyhučela do hlavy tunel, pomyslel si Eno, když se za nimi díval. Seen-ey opět bohatě gestikulovala a vedle ní šel klidně moudrý Vysoký Elf a univerzálně mručel.
..Po chvíli se voják narovnal a upřel pohled na starce, stále soustředěného na odcházející dvojici mágů.
.."Hej!" upozornil na sebe rázně.
..Eno sebou trhl a chvíli ho bezdůvodně zmateně hledal v mlze kolem sebe.
.."Kde bydlíte?"
..Eno akorát ukázal na patro nejbližšího domu.
.."Dobrá. Zítra si musíme promluvit o tom, co se stalo."
..Zvedl kolegu ze země a pomáhal mu odejít.
..Eno se přiblížil k bráně a dotkl se jí. Zase se mu zjevil ten obraz tajemné ženy, která za těmito vraty zmizela. Bylo to jako paprsek světla. Ani se nenadál a byla pryč. Splynula s ostatním. A co z ní vlastně viděl? Jen korzet a podivně nabíranou sukni, na níž byly našity stříbrné ozdobné plíšky. Bílé rameno a černou kápi. Přesto ho ale tolik zaujala. Jen vteřinový pohled ho lapil do nekonečného časového pole mezi tím okamžikem a přítomností. A to neskončí, dokud se jí nepodívá do obličeje, než tvář navždy odvrátí. Tomuhle se nadá říct jinak než prokletí. Najednou se cítil o spoustu let mladší. Jako by mu to krásné zjevení dalo sílu hledat odpovědi. Musí je prostě najít, už je to jeho osud!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Ve kterém městě se povídka odehrává?

Imperial City 100% (1)
Bravil 0% (0)
Bruma 0% (0)
Leyawiin 0% (0)
Cheydinhal 0% (0)
Anvil 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama